Uhelná a cukrová dráha

Krásný Dvůr - Radonice

2. část

Už krátce po dobudování tratě do Krásného Dvora, se plánuje její další pokračování. Nakonec byla zvolena varianta budovat trať ve směru k Radonicím. Důvodem byl obchodní zájem cukrovaru v Radonicích a poměrně rychlý rozvoj těžařských společností dolujících uhlí z Pětipeské hnědouhelné pánve v okolí Vilémova u Kadaně a Radonic. Trať byla uvedena do provozu v roce 1884.

Z Krásného Dvora pokračuje prudkým pravotočivým obloukem, míjí bez zastávky obec Chrášťany do zastávky a bývalého nákladiště Chotěbudice. Vzhledem k tomu, že tato zastávka, jako jediná na trati, je vzdálená v podstatě všem cílům, vlaky jí projíždí.

Následuje zastávka Vitčice, která slouží jednak Vitčicím, ale také nedalekým Podlesicím, které jsou sídlem obecního úřadu Veliká Ves. Kdysi i zde bylo nákladiště, to však bylo v roce 2006 sneseno a těsně před zastavením provozu zde bylo vybudováno nové nástupiště. V současnosti patří tato zastávka mezi ty, které mají svojí stálou klientelu.

Za Vitčicemi se lokálka přehoupne přes kopec a blíží se k Vilémovou. Toto velmi úpravné městečko dnes obtáčí ze všech stran, je zde i odbočná stanice Vilémov u Kadaně. Avšak v minulosti tomu bylo jinak. Těsně před dnešní stanicí Vilémov u Kadaně trať pokračovala vlevo, kde se napojila na dnešní trať z Vilémova u Kadaně do Kadaňského Rohozce. Pointa je však v tom, že v době výstavby stanice Vilémov u Kadaně neexistovala, ani tím pádem ani zmíněné tratě, které jsou zde v článku jmenovány jen pro přiblížení situace. Jezdilo se zkrátka od Krásného Dvora rovnou k dnešní zastávce Vilémov město. Těleso bývalé tratě (dnes se jevící jako spojka kolejového trianglu) dodnes existuje.

Po dosažení Vilémova města (tehdy se jednalo o železniční stanici se dvěma kolejemi), trať pokračovala do města Radonice, které míjela po celé délce, aby na jeho západním okraji vznikla tříkolejná stanice Radonice u Kadaně. Ve stanici byla též výtopna a vodárna, jejíž pozůstatky jsou dodnes patrné v budově východně od nádraží.

Postupem času na tuto trať bylo napojeno několik vleček, počínaje vlečkou s dodnes patrným tělesem z Vilémova do Zahořan, přes vlečku do Miřetic a 3 až 4 vlečky ústící přímo do radonického nádraží.  

Na pokračování tratě si museli cestující počkat téměř 20 let.   
Comments