Cukrovarská železnice

Kaštice - Krásný Dvůr

1. část — první úsek

V roce 1881 vystavěla Plzeňsko-březenská dráha odbočku ze stanice Kaštice do Krásného Dvora. Stalo se tak na základě povolení císaře Františka Josefa I., který stavbu povolil „Zákoníkem říšským číslo 24. z 28. srpna 1880, kde bylo propůjčeno koncesionářům právo stavěti železnici lokomotivní ze štace Kaštické privátní železnice z Plzně na Březno do Krásného Dvoru a provozovati jízdu po ní“. Trať měřila pouhé 4 km a provoz na ní byl zahájen 18. srpna 1881. Nezvykle založená trať je do stanice Kaštice zaústěna úvratí. 

Po odjezdu ze stanice trať mine dnes již zaniklou stanici na nové lokálce Kaštice místní nádraží, která byla situovaná v místě dnešního vjezdového návěstidla žst. Kaštice, kde byly dříve vlaky ukončeny tak, aby se odstranila zdlouhavá manipulace osobních vlaků přes úvrať v Kašticích. Cestující několik desítek metrů mezi místním a "hlavním" nádražím v Kašticích absolvovli pěšky. Dnes zde najdeme základy staniční budovy zarostlé náletovými dřevinami. Dále trať pokračuje klesáním kolem kostela sv. Michaela archanděla s obcí Zlovědice, přes železniční mostek Leskovského potoka, aby dorazila do zastávky Vysoké Třebušice. Zastávka je společná pro obě zmiňované obce. Kdysi byly Vysoké Třebušice železniční stanicí s dvěmi dopravními kolejemi a odbočující vlečkou do zdejšího cukrovaru, který se dodnes zachoval, co by zemědělský areál. Zatím co vlečka se stanicí zanikla již v dávných dobách, kolejové rozvětvení zaniklo až v roce 2006.

Následně pokračuje trať až do stanice Krásný Dvůr, která je prozatím největším souborem drážních staveb na nově vznikající lokálce.

Už krátce po dobudování této krátké tratě, která vznikla především jako nákladní z důvodu přepravy cukrové řepy, se plánuje její další pokračování. Nakonec byla zvolena varianta budovat trať ve směru k Radonicím. Důvodem mohl být i obchodní zájem cukrovaru v Radonicích a poměrně rychlý rozvoj těžařských společností dolujících uhlí z Pětipeské hnědouhelné pánve v okolí Vilémova u Kadaně a Radonic. Toto prodloužení tratě již spadá do 2. části povídání o této „Doupovské lokálce“.

Doplňme ještě, že stanice Kaštice je po úpravách, které skončily v první polovině roku 2006, neobsazena. Provoz je řízen dálkově ze stanice Blatno u Jesenice a do roku 2010 také pomocným výpravčím ze stanice Podbořany. Zbylá část prvního úseku lokálky je nyní dirigována ze stanice Kadaň (město), ale do konce roku 2005 byly lokálky dirigovány ze stanice Vilémov u Kadaně. Budova zastávky Vysoké Třebušice sloužila původně jako staniční budova a zároveň odsud byl obsluhován nedaleký poměrně rušný železniční přejezd. V budově je vyčleněna jedna místnost jako čekárna pro cestující. Budova byla až do roku 2008 v dobrém technickém stavu a byla obydlena. Po té, co nájemce dostal z úsporných důvodů výpověď, se objekt téměř změnil v ruiny.

Stanici Krásný Dvůr (dnes dopravna) tvořilo více budov. Největší stavbou je vícepatrová výpravní budova typu 16/H. V přízemí byla čekárna pro cestující a zázemí pro zaměstnance dráhy. V patře byly drážní byty. K budově bylo postaveno ze strany kadaňského zhlaví dřevěné skladiště s rampou. Vedle staniční budovy ze strany kaštického zhlaví byla postavena přízemní zděná budova, v které byly záchodky a sklad uhlí. Vedle této budovy bylo postaveno velké dřevěné skladiště. Ve stanici byly celkem čtyři koleje. Jednalo se v podstatě o dvě nádraží, kdy blíže výpravní budově byl cukrovarský nákladní obvod (průběžná kolej do cukrovaru a objízdná plus manipulační kolej) a pak zde byly dvě dopravní koleje určené pro křižování vlaků na „hlavní“ trati. Tato dvě provozně oddělená nádraží byla spolu spojena jednou výhybkou na kaštickém zhlaví. Po úpravách v roce 2005 zde najdeme dnes pouze prázdnou staniční budovu (nájemníci bytů byli vystěhováni), budovu záchodků, jednu dopravní a jednu kusou kolej odbočující na kadaňském zhlaví. Za stanicí pak také najdeme ještě zbytek tělesa vlečky do původního cukrovaru, na jehož místě dnes již dlouhá léta stojí škola. Zbylé staniční koleje včetně vyhybek a skladiště byly v prosinci 2005 sneseny, tedy v době, kdy se o trať již intenzivně zajímá soukromý investor, mající zájem železniční provoz na lokálkách oživit.

Původní uspořádání tratě a zejména její nákladní význam jako vlečky Krásnodvorského cukrovaru je patrný na trati dodnes. Jednak je jím již zmiňované zaústění lokálky přímo do žateckého zhlaví stanice Kaštice, v podstatě mimo stanici, což dodnes značně komplikuje provoz a ztěžuje využití trati jako významné dopravní spojnice ve směru Chomutov – Kadaň – Podbořany – Plzeň.

Dalším pozůstatkem po této první tratě je uspořádání stanice Krásný Dvůr, kde přímo z traťové koleje od Kaštic bylo napojeno kolejiště cukrovaru a později prodloužená „hlavní trať“ pokračovala přes stanici tak zvaným odsunem osy. Toto řešení je patrné i dnes, po destrukci stanice v roce 2005, kdy je na bývalém kaštickém zhlaví patrný protisměrný S oblouk.

Trať Kaštice – Krásný Dvůr velmi názorně ukazuje vývoj našich místních drah od jejich úplných počátků až do současnosti. Najdeme zde čistě rychlé technické řešení, které nebere ohled na budoucnost a snaží se, aby dráha co nejrychleji vydělávala – stanice Kaštice. Dále vidíme úsporná řešení místních drah, kdy doslova staletí přežívaly relikty již provozně nejen nepotřebné, ale i nevyhovující – Kaštice a Krásný Dvůr. Nakonec zde spatříme úpadek trati a snahu o takzvanou optimalizaci infrastruktury tím, že pod záminkou úspor učiníme trať prakticky nepoužitelnou – likvidace stanice Krásný Dvůr koncem roku 2005, které předcházel naprostý rozvrat jízdního řádu a dopravní obslužnosti v červnu 2005 doprovázený odlivem cestujících.